Asi většina rodičů zná otázku, proč si mám umývat ruce? Dětem to někdy může připadat jako největší ztráta času. Přece je na světě tolik zajímavostí, tak proč tu mám stát a umývat ruce? A ještě k tomu i mýdlem? Občas je děti jen namočí a běží dále. Přece co je mokré, to je čisté. Ale je to tak? Dneska spolu trochu prozkoumáme vodu a její mycí schopnost.
Voda je tvořena molekulami. To dětem asi nic neřekne, ale můžeme jim to představit, jako že voda je hromada malilinkatých kuliček (třeba jako bazén s míčky). Když míčky vysypeme z bazénu, rozkutálejí se kolem, stejně tak, jako když vodu vylejeme ze sklenice. Narozdíl od kuliček se molekuly vody na jejím povrchu silně přitahují. Tuto sílu nazýváme povrchové napětí.
Díky povrchovému napětí nám kapička vody na stole vytvoří malinkatý kopeček, sklenici vody můžeme lehce přelít, až se nám na ni vytvoří také kopeček vody a dokonce povrchové napětí na hladině rybníka umožňuje některým druhům hmyzu po hladině chodit.
Na druhou stranu povrchové napětí způsobuje i to, že umýváme-li si ruce pouze čistou vodou, má voda tendenci po rukách stékat jako malinké kuličky a nemísit se dobře se špínou. Pomůže nám mýdlo změnit vodu tak, aby lépe odmyla špínu? To zjistíme v našem experimentu.
Na začátek si můžeme položit otázku: Jak mýdlo reaguje s vodou? Jelikož ze zkušenosti víme, že mýdlo nám pomáhá ruce lépe umýt, můžeme si dát hypotézu, že mýdlo ovlivňuje vlastnosti vody.
Nemusíte vody dávat moc, stačit bude i centimetrová vrstva. Doporučuji připravit rovnou více misek a talířů s vodou, jelikož děti budou chtít experiment určitě zopakovat, tak ať nemusíte pořád běhat umývat talíře a nosit čistou vodu. Reakce v experimentu je velice rychlá a pro opakování je potřeba použít znovu čistou vodu.
Kousky pepře by vlivem povrchového napětí vody měly zůstat na hladině.
Děti mohou zkusit vložit prst do vody s pepřem a sledovat, co se bude dít. Poté je nechte namočit prst (nebo párátko, pokud si nechtějí špinit ruce) do mýdlové vody a následně do talíře s pepřovou vodou.
Potvrdila se vaše hypotéza? Pepř velice rychle odplul ke stranám talíře a některé kousky se dokonce ponořily na dno. Vypadá to, jakoby mýdlo z prstu rozehnalo veškerý pepř, co nejvíce do dálky.
Pepř má hydrofobní vlastnosti a to znamená že není rozpustný ve vodě a jeho molekuly drží pohromadě. Jak již víme z úvodu, na hladině vody plaval díky povrchovému napětí.
Jakmile děti strčily mýdlový prst do vody s pepřem, mýdlo způsobilo snížení povrchového napětí v daném místě. Molekuly vody na povrchu se však stále snaží držet u sebe (a udržet povrchové napětí). Kvůli tomu se snaží dostat od mýdlového prstu co nejrychleji, co nejdále a nesou s sebou i pepř, který na nich leží.
Samotná voda díky povrchovému napětí má tendenci se shlukovat a po rukách stékat jako malinké kuličky. Při použití mýdla a tím snížení povrchového napětí, se voda lépe začne mísit s nečistotou a lépe ji odmyje pryč ať už z rukou, oblečení nebo nádobí.
Můžete se s dětmi zamyslet, jestli doma najdete ještě nějaké další látky, které ovlivní povrchové napětí vody. Můžete využít saponát na nádobí, olej, pevné mýdlo a porovnat výsledky vašeho zkoumání.