Gumoví medvídci. Jedni je zbožňují a druzí je ani nemůžou cítit. Pokud se vám ale doma zatoulal sáček s gumovými medvídky a netoužíte po tom, aby je děti spořádaly na posezení, pojďte je využít k našemu pokusu.
Dneska prozkoumáme, co s medvídkem udělá pobyt ve sladkém roztoku, ve slaném roztoku a dokonce v kyselině. Jste zvědaví? Tak pojďme na to.
Nachystejte si 4 kelímky se 100 ml vody. V prvním kelímku rozpusťte dvě čajové lžičky cukru, ve druhém kelímku 2 čajové lžičky soli, ve třetím dvě čajové lžičky kyseliny citronové a ve čtvrtém nechte čistou vodu.
Pokud máte Petriho misky (či jiné mělké malé mističky) doporučuji odlít část roztoku do misky. V mělké misce bude snadnější pozorovat změny medvídků i v průběhu experimentu.
Do každého z roztoků (kelímku i misky) vložte jednoho gumového medvídka. Doporučuji pro každý typ roztoku zvolit jinou barvu medvídka.
Gumové medvídky nechte v roztoku naložené do druhého dne. Pokud máte medvídky i v miskách, můžete v průběhu pozorovat, co se s medvídky začne dít.
Druhý den nechte své vědátory opatrně vylovit medvídky z roztoků a položte je na talíř. Porovnejte nenaložené medvídky (pokud jste je tedy ještě do této fáze pokusu všechny nesnědli) a medvídky z vašich roztoků. Co se s medvídky stalo?
Než si to přečtete, tak se zkuste zamyslet, a pak už se klidně mrkněte na řešení.
1. Sladký roztok – Tento medvídek do sebe nasával vodu z roztoku až se celý nafouknul. V kelímku (poslední sloupec) se dokonce začal i rozpouštět.
2. Voda – Zde to dopadlo obdobně jako ve sladkém roztoku.
3. Slaný roztok – U soli jsme pozorovali pravý opak. Slaný roztok z medvídka vodu vytáhl, takže se medvídek smrskl.
4. Kyselina citronová – A kyselina medvídka hned začala rozpouštět. V kelímku (poslední sloupec) jsme dokonce medvídka druhý den ani nenašli.
Podívejte se na naší sadu na barevné pokusy – Pipetohrátky. Najdete v nich zásobu potravinářských barev, opravdové laboratorní pomůcky a návod na spousty fascinujících pokusů.