Experimenty

Mrkvová ponorka

Včera, 4. dubna, byl Mezinárodní den mrkve. Ano, i mrkev má svůj den. Hledala jsem, jak je na tom třeba celer, ale na něj zatím nikdo nemyslel. Škoda. Myslím, že Mezinárodní den celeru by mu mohl pomoci s popularitou. Každopádně včera se oslavovala mrkev. A tak tu mám jeden mrkvový experiment pro malé i větší námořníky. 

Experiment mrkvová ponorka

Pojďme však nejprve před samotnou výrobou “ponorky” prozkoumat, jak se mrkev a kypřicí prášek chovají ve vodě. Nechte děti, ať do sklenice s vodou nasypají lžičku kypřicího prášku a pozorují, co se bude dít. Kypřicí prášek reaguje s vodou a vznikají bublinky oxidu uhličitého, které stoupají ke hladině. Poté nechte děti vložit mrkev do druhé sklenice s vodou a opět pozorujte. Mrkev klesá ke dnu. A nyní záludná otázka. Myslíte, že malinkaté bublinky z kypřicího prášku dokáží vznést mrkev ke hladině? Netušíte? Pojďme to tedy společně zjistit. 

Jak funguje kypřicí prášek?

Kypřicí prášek se skládá z kypřidla – bazické složky (nejčastěji hydrogenuhličitan sodný známý též jako jedlá soda), kyselé složky (nejčastěji dihydrogendifosforečnan sodný) a plnidla (škrob, mouka). Bubliny ve vodě tvoří kypřicí prášek v důsledku acidobazické reakce, kdy spolu reaguje bazická složka (jedlá soda) a kyselá složka (dihydrogendifosforečnan sodný). Nasypeme-li prášek do vody, kyselá i bazická složka se rozpustí, začnou spolu reagovat a dojde k rozkladu jedlé sody na oxid uhličitý (bublinky) a další látky.  

Jak otestovat účinnost kypřicího prášku?

Nasypte lžičku prášku do teplé vody. Pokud začne prášek okamžitě silně pěnit, je stále funkční.

Hypotéza

K potrénování hlaviček a ujasnění si, čeho si budeme všímat, můžeme opět začít hypotézou. Na základě zkoumání mrkve a kypřicího prášku (viz úvod) jsme si stanovily hypotézu: Ponorka s kypřicím práškem bude plavat. 

Co budeme potřebovat?

Experiment

Z mrkve si připravte 2  malé “ponorky”. Mrkev podélně rozpulte a ze vzniklé půlky ukrojte cca 4 cm dlouhý kousek. Do spodní (ploché) strany udělejte nožem pořádný dolík, ale pozor aby mrkev nepraskla, nebo nebyla díra skrz naskrz. 

Nyní do mrkve napíchejte párátka. Párátka slouží ke stabilizaci “ponorky”, aby nedošlo k jejímu překlopení. Na závěr do vydlabané díry pevně napěchujte kypřicí prášek. Obdobně připravte i druhou “ponorku”, jen vynechejte kypřicí prášek. 

A jdeme na věc. Malým námořníkům rozdáme “ponorky“ a zkusíme si vzpomenout, co očekáváme, že budou ponorky ve vodě dělat na základě naší hypotézy. Potopí se, nebo se budou vznášet?

Experiment mrkev

Opatrně dejte ponorky do vody a sledujte. Pokud máte menší nádobu, dávejte ponorky do vody samostatně, ať se o sebe nezasekávají. 

Ponorka bez kypřicího prášku, klesá okamžitě ke dnu. Ponorka s kypřicím práškem klesá také ke dnu, ale jakmile začne reakce kypřícího prášku (rozklad jedlé sody) a tvorba oxidu uhličitého, ponorka opět stoupá ke hladině. Hypotézu jsme tedy úspěšně potvrdily.

Podařilo se? Pokud ponorka s kypřicím práškem neplave dle vašich představ, je potřeba povolat inženýry a zkusit jiný model ponorky. Naše první ponorka se jen lehce vznesla a naklonila. Zkusily jsme tedy upravit zapíchaná párátka a zmenšit velikost ponorky. Druhý prototyp se vznesl lépe, ale také se překlopil. U třetího prototypu jsme zkusily použít kolečko mrkve a párátka napíchat, jako paprsky sluníčka. Konečně se nám podařilo. Vám už také? Pochlubte se s vašimi návrhy mrkvových ponorek v naší skupince na Facebooku.

Experiment mrkvová ponorka

A na závěr se můžete ještě podívat, jak plavaly ty naše ponorky.

Ahoj námořníci!