Věřím, že o povrchovém napětí jste již někdy slyšeli. Je to tak zajímavá vlastnost tekutin, že i zde na blogu můžete najít další pokusy na její zkoumání.
Povrchové napětí například zkoumáme v experimentech: Jak funguje mýdlo, Jak mohou vodoměrky chodit po vodě a v experimentu s okouzlujícím barevným mlékem.
Voda je tvořena molekulami. To dětem asi nic neřekne, ale můžeme jim to představit, jako že voda je hromada malilinkatých kuliček (třeba jako bazén s míčky). Když míčky vysypeme z bazénu, rozkutálejí se kolem, stejně tak, jako když vodu vylejeme ze sklenice. Narozdíl od kuliček se molekuly vody na jejím povrchu silně přitahují. Tuto sílu nazýváme povrchové napětí.
Díky povrchovému napětí nám kapička vody na stole vytvoří malinkatý kopeček, sklenici vody můžeme lehce přelít, až se nám na ni vytvoří také kopeček vody a dokonce povrchové napětí na hladině rybníka umožňuje některým druhům hmyzu po hladině chodit.
Už tedy víme, co je to povrchové napětí. A pokud jste již vyzkoušeli některý z předchozích experimentů s povrchovým napětím, tak tušíte, jaký vliv na něj má mýdlo či saponát. Například v tomto experimentu přidání saponátu snížilo povrchové napětí vody, což způsobilo, že se kancelářská sponka již neudržela na hladině a klesla ke dnu.
Zkuste na základě těchto informací odhadnout, jestli se podaří na minci nakapat více kapek čisté vody nebo vody se saponátem.
Máte? Tak pojďte svoji hypotézu otestovat!
Položte na rovný povrch mince a na jednu pomalu kapejte čistou vodu a počítejte kapky.
Poté stejně na druhou minci kapejte mýdlovou vodu a opět počítejte kapky.
Potvrdili jste svůj odhad? A potvrdilo se, že mýdlo snižuje povrchové napětí vody?
Můžete se podívat, jak to dopadlo při našem experimentu.
Zkuste porovnat další tekutiny. Můžete například vyzkoušet olej, mléko nebo vodu s rozpuštěným cukrem atd.