Zakopej to

10.6. 20230

Není žádné tajemství, že většina dětí se ráda hrabe v hlíně. Některým to zůstane i do dospělosti a ti pak mohou své potřeby uspokojovat při zahradničení ať už venku nebo se alespoň snažit udržet na živu to jedno kvítko doma v květináči.

Dnes si vy, milovníci hlíny, přijdete na své a věřím, že i děti se rády experimentu zúčastní. Hlína totiž není jen něco, od čeho máme špinavé podrážky, nebo něco do čeho zasadíme rajčata. Hlína je svět sám o sobě. V hlíně naleznete spousty malých i větších breberek (odborně: živočichů). Některé jsou mikroskopické a pokud vlastníte doma mikroskop, zkuste si udělat pár preparátů z hlíny a prohlédnout si, co v ní žije. Bohatě bude stačit, když si vezmete trošku hlíny z květináče doma. Jen se nevyděste a nesnažte se všech kytek pak zbavit, až zjistíte, co v květináčích u vás doma žije. Kromě mikro-breberek (odborně: mikroorganismů) v hlíně samozřejmě žijí i žížaly a zástupci z hmyzí říše.

Díky koordinované spolupráci těchto organismů se v hlíně neustále odehrává zázračné přeměňování, kterému se říká rozkládání. Živé organismy v hlíně rozkládají listy, mrtvé rostliny, mrtvé brouky i větší zvířata a dokonce se usilovně snaží rozložit i cokoliv, co do hlíny spadne lidem.

Určitě ale víte, že ne všechno se dá rozložit, a i když se ty breberky budou snažit rozložit plastový sáček, tak jim ani čas do konce konců nemusí stačit.

Hrabání se v hlíně je super zábava, tak si pojďte s dětmi vyzkoušet, co se v hlíně rozloží a co nikoliv.

Troška teorie pro zvídavé

Biodegradace čili biologický rozklad je speciálním případem degradace, při níž dochází k rozkladu polymerů působením biologických činitelů. Známá je biodegradace mikroorganizmy, hlodavci a hmyzem. Při rozkladu látek s obsahem proteinů dochází k hnití. Organismy, které se na biologickém rozkladu podílejí, se nazývají dekompozitoři (rozkladači). (Zdroj: https://cs.wikipedia.org )

Hypotéza

Nejdříve než se pustíte s chutí do kopání, pojďte si stanovit hypotézu. Takové vaše očekávání, co si myslíte, že se stane. Vyberte si něco, co budete zakopávat, a odhadněte, jestli se to za 4 týdny v zemi rozloží. Níže se můžete podívat na tipy, co zakopat.

Takový příklad hypotézy může být: Papírový kapesník se za 4 týdny v zemi rozloží.

Co budete potřebovat?

Něco na zakopání (slupku od banánu, toaletní papír, plastový kelímek, bavlněné trenky,….)
Lopatku
Klacky

Postup

Příprava
Připravte si vše, co plánujete zakopat, a lopatku.
Vhodné místo
Vyberte si vhodné místo pro váš experiment. Doporučuji jej vyzkoušet na zahradě. Pokud nedisponujete zahradou, najděte si místo, kde můžete v klidu dané věci zakopat a víte, že tam zůstanou a budete je moct opět o pár týdnů později znovu vykopat.
Prohlédněte si hlínu
Všimněte si, jaká je na daném místě hlína. Je kyprá, suchá, jílovitá? Žijí v ní brouci, žížaly? Může na ní pršet?
Zakopejte to.
Vykopejte díru hlubokou tak, aby váš předmět mohl být zahrnutý cca 20 cm zeminy. Předměty zahrabejte a označte místo klackem, abyste příště věděli, kde kopat.
Kontrola.
Doporučuji po 2-4 týdnech se přijít podívat a předměty vykopat. Prohlédnout si, jak jsou na tom, a znovu je zakopat.
Takto je můžete kontrolovat i každý týden. Pokud máte v oblibě extra dlouhé experimenty, můžete samozřejmě nechat věci v zemi i více týdnů až měsíců.
Konec experimentu.
Nezapomeňte všechny věci vykopat (pokud už nejsou rozložené). Pokud jste se rozhodli zakopat věci v lese či na jiných veřejných místech, můžete na konci experimentu vysbírat poházené odpadky v okolí. Už totiž vidíte, že se opravdu nerozloží a budou tam smutně hyzdit přírodu, dokud je nějaká dobrá duše neodnese do popelnice.

Závěr

A jak to dopadlo?

Výsledky našeho experimentu budu sdílet postupně tady do článku. Své zážitky z experimentu, fotky a závěry můžete sdílet do skupiny na Facebooku nebo mi můžete napsat na mail: dominika@miniveda.cz.

Budu se těšit na vaše poznatky.

A bavte se vědou!

Výsledky: Po 3 týdnech

Podívejte se na naše výsledky po třech týdnech. Z banánu zůstal poslední kousek, toaletní papír se už začal také rozkládat. Trenky i kelímek jsou stále stejné.

TIP

Popovídejte si s dětmi o tom, co se jak dlouho v přírodě rozkládá. Můžete zkoušet společně přijít na to, jak s odpadem můžeme nakládat a jestli není i dobrá cesta, množství odpadu zmenšovat.