Mrkvová ponorka
Experimenty
Na 4. dubna připadá Mezinárodní den mrkve. Ano, i mrkev má svůj den. Hledala jsem, jak je na tom třeba celer, ale na něj zatím nikdo nemyslel. Škoda. Myslím, že Mezinárodní den celeru by mu mohl pomoci s popularitou. Každopádně dnešní téma je mrkev, a tak se podíváme na jeden mrkvový experiment pro malé i větší námořníky. Budeme na něj potřebovat ne zcela překvapivě mrkev a kypřicí prášek. Pokud vám mrkev snědli domácí hlodavci či potomci, zkuste i jinou zeleninu a nezapomeňte se s námi podělit o své badatelské objevy.

Než se pustíme do “ponorky”, pojďme prozkoumat, jak se mrkev a kypřicí prášek ve vodě chovají. Nechte děti, ať do sklenice s vodou nasypají lžičku kypřicího prášku a pozorují, co se bude dít. Kypřicí prášek reaguje s vodou a vznikají bublinky oxidu uhličitého, které stoupají ke hladině. Poté nechte děti vložit mrkev do druhé sklenice s vodou a opět pozorujte. Mrkev klesá ke dnu (alespoň většinou). A nyní záludná otázka. Myslíte, že malinkaté bublinky z kypřicího prášku dokáží vznést mrkev ke hladině? Netušíte? Pojďme to tedy společně zjistit.
Jak funguje kypřicí prášek?
Kypřicí prášek se skládá z kypřidla – bazické složky (nejčastěji hydrogenuhličitan sodný známý též jako jedlá soda), kyselé složky (nejčastěji dihydrogendifosforečnan sodný) a plnidla (škrob, mouka). Bubliny ve vodě tvoří kypřicí prášek v důsledku acidobazické reakce, kdy spolu reaguje bazická složka (jedlá soda) a kyselá složka (dihydrogendifosforečnan sodný). Nasypeme-li prášek do vody, kyselá i bazická složka se rozpustí, začnou spolu reagovat a dojde k rozkladu jedlé sody na oxid uhličitý (bublinky) a další látky.
Jak otestovat účinnost kypřicího prášku?
Nasypte lžičku prášku do teplé vody. Pokud začne prášek okamžitě silně pěnit, je stále funkční.
Hypotéza
K potrénování hlaviček a ujasnění si, čeho si budeme všímat, můžeme opět začít hypotézou. Na základě zkoumání mrkve a kypřicího prášku (viz úvod) jsme si stanovily hypotézu: Ponorka s kypřicím práškem bude plavat.
Co budeme potřebovat?
- Mrkev
- Nůž
- Párátka
- Kypřicí prášek
- Nádobu s vodou

Postup
- Z mrkve si připravte 2 malé “ponorky”
Mrkev podélně rozpulte a ze vzniklé půlky ukrojte cca 4 cm dlouhý kousek. Do spodní (ploché) strany udělejte nožem pořádný dolík, ale pozor, aby mrkev nepraskla, nebo nebyla díra skrz naskrz.
- Nyní do mrkve napíchejte párátka
Párátka slouží ke stabilizaci “ponorky”, aby nedošlo k jejímu překlopení. Zde si potrénujete své inženýrské dovednosti.
- Do vydlabané díry pevně napěchujte kypřicí prášek
Obdobně připravte i druhou “ponorku”, jen vynechejte kypřicí prášek.
- A jdeme na věc
Malým námořníkům rozdáme “ponorky“ a zkusíme si vzpomenout, co očekáváme, že budou ponorky ve vodě dělat na základě naší hypotézy. Potopí se, nebo se budou vznášet?
- Opatrně dejte ponorky do vody
Pokud máte menší nádobu, dávejte ponorky do vody samostatně, ať se o sebe nezasekávají. Nebo se vrhněte s ponorkami rovnou do vany a udělejte ponorkové závody.


Ponorka bez kypřicího prášku, klesá okamžitě ke dnu. Ponorka s kypřicím práškem klesá také ke dnu, ale jakmile začne reakce kypřícího prášku (rozklad jedlé sody) a tvorba oxidu uhličitého, ponorka opět stoupá ke hladině. My si naší hypotézu úspěšně potvrdily.

A na závěr se můžete ještě podívat, jak plavaly ty naše ponorky.
Ahoj námořníci!